PETICE Veřejný přístup do honitby ŽEHROV - obora

V Arnošticích dne 19.10.2024

Městský úřad Mnichovo Hradiště

Odbor životního prostředí

Masarykovo nám.1,

29501 Mnichovo Hradiště

Č.j.: MH-ŽP/14373/2024-2/Mau

PRŮVODNÍ DOPIS K PETICI

Veřejný přístup do honitby ŽEHROV - obora

Prostudovali jsme si návrh opatření obecné povahy ze dne 10.10.2024 - zákaz vstupu do honitby Žehrov-obora

a my, podepsaní občané na petičním archu, prostřednictvím této petice:

• žádáme, aby byla honitba ŽEHROV – obora neomezeně celoročně přístupná veřejnosti
• nesouhlasíme s navrženým zněním opatření obecné povahy – zákaz vstupu do honitby Žehrov – obora ze dne 10.10.2024 (Č.j. MH-ŽP/14373/2024-2/Mau)
• žádáme, aby bylo dodrženo právo každého vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest s povinností každého les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí

     (§19, zákona č. 289/1995 Sb. Zákon o lesích (lesní zákon)

Odůvodnění podle jednotlivých bodů navrženého opatření obecné povahy: 

K bodu 1) doba zákazu bude platit od nabytí právní moci opatření obecné povahy od 1.4. do 1.12.

Jako fyzické osoby projevující a hájící zájem veřejný namítáme, že toto opatření nerespektuje právo každého člověka a veřejnosti jako celku:

• Právo na volný vstup do krajiny a do lesa. Nejvyšší správní soud (ze dne 7.1.2022) uvedl, že“…zájmy myslivosti a přístup veřejnosti do krajiny nejsou vzájemně exkluzivní, s ohledem na obecné užívání pozemků v krajině (v lese) jako veřejného statku z povahy věci ani vzájemně vylučující být nemohou…“ Orgán veřejné správy má v této věcí široké pravomoci, ale právě proto by měl velmi úzkostlivě dbát na vyváženost svých rozhodnutí a opatření a uspokojení potřeb všech zúčastněných a důkladně prověřovat tvrzení žadatele a své rozhodnutí a opatření před veřejností pečlivě obhájit. Správní orgán, vydávající navržené opatření obecné povahy, by neměl:

• - stavět zájem výkonu myslivosti a komerčního chovu a lovu nad veřejný zájem a zájem a právo společnosti zakotvený v Ústavě a v zákoně č.289/1995 Sb., o lesích, § 19 Obecné užívání lesů, kde je ustanoveno právo každého vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest…

(Není tomu tak dávno, co žehrovská obora byla přístupná veřejnosti a existovaly po jejím obvodu přelízky.)  

• Upřednostňovat zájem jednoho subjektu (spol. TROL spol. s r.o.) nad zájem veřejnosti zejména v tomto případě, kde se jedná o pozemky a oboru nikoli soukromou, ale ve vlastnictví převážně státního podniku LČR a již to je dobrý argument pro maximálně možné veřejné užívání území žehrovské obory.
• Přebírat pro stanovení opatření obecné povahy pouze nepodložená a obecná tvrzení žadatele (spol. TROL spol. s r.o.), ale tato tvrzení by měl správní orgán prověřit a podložit četnými vlastními důkazy a pozorováním skutečnosti. Dovolujeme si rozporovat tvrzení žadatele a tvrdit, že po celé období od 1.4.-1.1. nedochází ke kladení a odchovu mláďat spárkaté zvěře (daněk a muflon), není nutné zajištění klidu pro zvěř v období říje a zajištění bezpečnosti v období lovu…zákazem vstupu veřejnosti.

Kladení a odchov mláďat probíhá v rozmezí cca 3 jarních měsíců, období říje není třeba chránit zákazem vstupu veřejnosti, zvěř klid stejně nemá, neboť období říje je právě využíváno často k organizovanému lovu. Bezpečnost lovu je zajištěna jinými zákonnými opatřeními a lov nelze povyšovat nad výše uvedený zájem a právo veřejnosti vstupovat do lesů. Z výše uvedeného plyne, že pokud má být vůbec opatřením obecné povahy omezen vstup veřejnosti do honitby/obory, tak by toto období nemělo převyšovat víc jak 3 jarní měsíce v roce s ohledem na hnízdění, kladení a odchov mláďat nejen chovaných zvířat (daňci a mufloni) ale zejména a spíš zvířat původních divokých druhů (orel, …).

V případě organizovaných honů/lovů s velkou koncentrací lovců je možno vstup do obory omezit pouze na dobu v řádech dní a organizačně zajistit bezpečnost obdobným způsobem jako hony a veřejnost a obyvatele sousedních obcí informovat např. SMS, nebo prostřednictvím obecních médií. Opatření zákazu vstupu z důvodu lovu odůvodněné celoroční střelbou kulovou zbraní na omezeném prostoru (299 ha) je v případě výkonu práva myslivosti a lovu v žehrovské oboře nepřiměřené a citlivě nevyvažuje ostatní potřeby veřejnosti, vlastníků a uživatelů prostoru. Je otázkou, zda by nebylo lepší než zákaz vstupu veřejnosti, spíš omezit celoroční střelbu kulovou zbraní vzhledem k výskytu vzácných druhů živočichů v žehrovské oboře a omezit chov nepůvodních druhů - daňků a muflonů s ohledem na vzácné rostliny a lesní porost. Zabýval se správní orgán zda intenzivní chov zvěře pro komerční lov nepoškozuje přírodní bohatství lokality žehrovské obory víc, než přítomnost veřejnosti v lesích obory?       

    A naopak by správní orgán vydávající navržené opatření obecné povahy, měl:

• Lépe a konkrétněji prošetřit jak a v jaké míře dochází přítomností veřejnosti v oboře k plašení zvěře (jedná se o intenzivní chov nepůvodních druhů muflona a daňka s hospodářským využitím ke komerčnímu lovu, kdy jsou zvířata na přítomnost člověka zvyklá a nečiní v jejich životě problémy. Jak je uvedeno v návrhu, zvířata jsou člověkem přikrmována, ošetřována, … Jako příklad dobré praxe veřejně přístupné obory lze uvést soukromou oboru v jihočeské Blatné.)
• Prověřit a nezávisle zkoumat, zda je pravdivé tvrzení žadatele a jaká je četnost a míra těchto jevů:“ …pohybující se lidé na kolech či s volně pobíhajícími psy, plaší a štvou zvěř, která naráží a zraňuje se o oplocení obory a někdy i padá ze skal. Návštěvníci obory nechávají hlavní bránu často otevřenou a zvěř z obory odchází. Zvěř velice často také uniká i přes lidmi poškozený plot…“. Na základě toho, že všechna vrata obory jsou posledních 8 let soustavně zamčená (včetně období, kdy do obory vstup veřejnosti měl být na základě předchozího opatření obecné povahy umožněn), spíš usuzujeme, že zvěř z obory utíká přes provizorní, staré a špatně zhotovené a špatně zajištěné ploty, které vznikají na místech chátrající původní pískovcové zdi. Plašení daňků a muflonů cyklisty projíždějícími po zpevněných komunikacích je minimální a nijak zvířata na zdraví neohrožuje. A zákaz pohybu cyklistů v lese lze vymáhat na základě § zákona o lesích.   
• Zvažovat jiná méně radikální opatření k omezení negativních vlivů veřejnosti, než je zákaz vstupu. Odpovědnost za volné pobíhání psů a štvaní zvěře lze vymáhat zákonnými prostředky a oboru lze opatřit informací u vstupu. Bránu lze opatřit jednoduchým technickým zařízením (dvojitá brána, rošt, el. trny, přelízky…) které umožňuje vstup člověka, ale brání úniku zvěře z obory. Toto tvrzení žadatele není argument pro zákaz vstupu veřejnosti, naopak apeluje na povinnost uživatele honitby zabezpečit oboru tak, aby nedocházelo k úniku zvěře z honitby, jak mu ukládá zákon o myslivosti (§2 písm. j) „ …oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat…“. A nelze toto zneužívat k domáhání se zákazu vstupu. „Neplatí tak premisa, že do uznané obory nelze vstupovat.“ cituji ze Zprávy ombudsmana výše uvedené a pokračuji citací z vyjádření Ministerstva zemědělství ze dne 18.4.2018:“ …dovoluje upozornit na skutečnost, že obory jako takové nemají sloužit znemožnění vstupu veřejnosti do jejich prostoru. Účelem obory je naopak toliko zamezit úniku zvěře chované v oboře do okolního prostředí…I v případě, že je tedy na určitém území zřízena obora, nerovná se tento krok zákazu vstupu veřejnosti do tohoto prostoru, byť je pro praktické zajištění vstupu nutno doplnit oborní plot potřebnými technickými prostředky (přelízky, vrata a rošty zamezující úniku zvěře, ale prostupné pro člověka). Při vhodném technickém řešení tedy mohou být zachovány dosavadní funkce území, včetně funkce rekreační, přičemž je žádoucí konkrétní parametry daných zařízení a podmínku zajištění prostupnosti obory uvést i v příslušném rozhodnutí stavebního úřadu, respektive orgánu státní správy myslivosti, tak, aby se omezil vznik případných sporů či nejasností v budoucnu.“
• Pokud na základě vlastních zkoumání, pozorování a zjištění dojde správní orgán k nevyhnutelnosti zakázat vstup do obory, učinit tak pouze na nejkratší možnou dobu. S ohledem na vyváženost opatření a s ohledem na jiné potřeby člověka a veřejnosti, než je jen výkon práva myslivosti a hospodářská činnost žadatele (Dle našeho názoru by doba zákazu neměla trvat déle než 3 měsíce v roce).
• Vzít v potaz, že § 9 , odst. 3, zákona o myslivosti hovoří „pouze“ o omezení vstupu do honitby, nikoli o jeho zákazu. Z toho je, podle názoru ombudsmana, možné dovozovat, že by přístup do honitby, resp. obory, měl být pokud možno zachován a v zásadě jen omezován.

K bodu 2) doba zákazu bude platit bod nabytí právní moci opatření obecné povahy do 24.6.2034 (po dobu trvání nájemní smlouvy)

Jako fyzické osoby projevující a hájící zájem veřejný namítáme v souladu se Zprávou ombudsmana a jím provedeného šetření, že doba platnosti zákazu je nepřiměřeně dlouhá.

Správní orgán vydávající opatření obecné povahy dostatečně neodůvodnil délku platnosti opatření. Máme za to, že pouze vyhověl žádosti žadatele. Doba platnosti opatření nesmí být dobou, která by znamenala obcházení účelu zákona. Ombudsman má za to, že takovou dobou by již mohla být doba delší jednoho roku. Dobu jednoho roku považuje ombudsman za dostatečnou pro to, aby mohl orgán státní správy myslivosti zohlednit a uvážit veškeré aspekty související s celoročním hospodařením v oboře. Pro delší účinnost opatření nespatřuje ombudsman důvod i s přihlédnutím k tomu, že uživatel obory může o vydání opatření žádat opakovaně. Postupem času totiž může dojít ke změně poměrů, na jejichž základě orgán státní správy myslivosti opatření vydal. Jedná se zejména o pozorování a posuzování negativních vlivů člověka a veřejnosti na území obory a jejich vzájemnou interakci s chovanou a divokou zvěří. A nakolik se tyto jevy a interakce liší od těch, které probíhají v běžném lese a honitbách mimo oboru. Toto je třeba každoročně vyhodnocovat. Může dojít také ke změně a výkladu zákonných norem, ke změnám ve výskytu chráněných rostlin a živočichů, změně vlastnických poměrů a požadavků na využití území, … Proto se přikláníme k názoru ombudsmana, že by platnost opatření neměla přesahovat 1 rok.

K bodu 2) a 3) je třeba ještě uvést, že ustanovení §9 odst. 3 zákona o myslivosti stanoví, že omezení či zákaz vstupu musí být přiměřené , ombudsman ve své Zprávě to vysvětluje,“ …tzn. že do ostatních veřejných a individuálních zájmů by měly zasahovat co nejmírnějším způsobem. To souvisí také s časovou působností opatření, ….Čím kratší dobu bude opatření účinné, tím menší lze předpokládat zásah do dotčených zájmů.“  

Považujeme proto za nepřiměřené, že správní orgán vyhověl žadateli v plném rozsahu jeho žádosti a stanovil v návrhu opatření obecné povahy v bodě 1) dobu zákazu vstupu do obory téměř až na hranici celoročního zákazu tzn. 9 měsíců (přičemž adekvátní poměrům v oboře by byly 3 měsíce) a v bodě 2) nerespektuje doporučení Zprávy ombudsmana z jeho šetření a stanovuje dobu platnosti opatření 10x delší. Doporučená doba platnosti opatření je 1 rok.

K bodu 3) zákaz vstupu bude zřetelně vyznačen na všech přístupových cestách

Jako fyzické osoby projevující a hájící zájem veřejný namítáme, že v zájmu všech (žadatele, veřejnosti, vlastníků a hospodařících subjektů) je, aby zveřejněná informace byla transparentní, úplná a jednoznačná. Nelze informovat pouze o zákazech, ale je třeba zmínit i práva a povinnosti.

Proto navrhujeme po negativních zkušenostech minulých 8 let, aby na všech přístupových cestách byla jednotná cedule informující o:

• Existenci platného opatření veřejné povahy s odkazem na dohledatelnou plnou kompletní verzi dokumentu (adresa webových stránek, příp. QR kód) ne pouze odkaz na § zákona o myslivosti
• Období, kdy a pro koho platí zákaz, ale i období, kdy je vstup bez omezení povolen a komu
• Kontakt na žadatele/nájemce honitby
• Případně další pravidla a podmínky pro vstup plynoucí z opatření veřejné povahy (např. vstup se psy pouze na vodítku, pohyb cyklistů pouze po zpevněných cestách, pravidla chování v oboře…) mající oporu v zákoně nebo i pravidla, jak se zajišťuje bezpečnost lovu

Zde totiž upozorňujeme na skutečnost, že v minulých 8 letech bylo užívání zákazových cedulí nájemcem honitby zneužíváno. Informace o neomezeném vstupu do obory v období od 1.1.-1.4. byla a k 16.10.2024 stále je uvedena pouze na hlavní bráně. Ostatní komunikace a vstupy jsou opatřeny pouze cedulí o zákazu vstupu do obory pod pokutou 10 tisíc Kč a celoročně uzamčeny (stav ke dni 18.10.2024). Což veřejnost uvádí v omyl.

Není tak umožněn vstup do obory z více stran a není možná prostupnost krajiny a lesa pro lidi, kteří do obory nepřichází plánovaně za účelem pozorování zvěře ani sběru plodů a klestu, ale chtějí pouze projít nejkratší nebo z jiných důvodů pohodlnou trasu oborou za účelem relaxace, turistiky nebo vlastní hospodářské činnosti. Zpevněná cesta oborou je jedinou bezbariérovou cestou (kočárky, postižení) na Mužský a do Zakopané, pokud nechceme jít po silnici, která je o mnoho km delší. Z těchto důvodů není také dostačující žadatelem nabízená možnost vstupu do obory za účelem pozorování zvěře po předchozí domluvě.

Stávající cedule na přístupových cestách do obory         Cedule pouze na hlavní bráně

Za zmínku také stojí skutečnost, že Žehrovská obora nemá pouze význam pro myslivost, ale je i místem s přírodními hodnotami (Rezervace V dubech) a kulturně-historickou památkou regionu. Lokalita „U pěti princů“ (nebo-li nesprávně „Koňský hřbitov“), stejně tak dělostřelecký bastion z období Prusko-rakouské války, nebo neolitická archeologická naleziště jsou zájmovými cíli a nelze loveckou činnost a chov nepůvodních druhů zvěře nadřazovat nad právo veřejnosti bez omezení navštěvovat toto místo. Zejm. když se nachází na státní (nesoukromé) půdě LČR.

K bodu 4) zákaz vstupu se nevztahuje pro pohyb osob na veřejných komunikacích, na účelových komunikacích, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníka těchto nemovitostí, nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi anebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků, při hospodářské činnosti vlastníků, popř. nájemců honebních pozemků, při zajišťování výkonu práva myslivosti a při činnostech vykonávaných podle zvláštních právních předpisů

Toto opatření není možné dodržet za předpokladu, že nájemce honitby (tak jako tomu bylo a je doposud) uzamkne brány na přístupových komunikacích z a do obory. Odemknutí brány na žádost není vždy z časových důvodů a technicky možné. 

Nájemci honitby je třeba uložit povinnost opatření klíčů od uzamknutých bran všem subjektům, kteří prokáží výše uvedenou komunikační potřebu, nebo mu uložit povinnost brány neuzamykat a technicky zabezpečit tak, aby skrz ně nemohla unikat zvěř ven z obory (rošty, dvojité branky) ale mohli procházet lidé po účelových komunikacích i s kočárkem, na koni či se zdravotním handicapem.

K bodu 6) žadatel v období uzavření honitby umožní vstup vážným zájemcům o pozorování či fotografování zvěře po předchozí domluvě

Jak už bylo uvedeno výše v textu, Žehrovská obora nemá pouze význam pro myslivost, ale je i místem s přírodními hodnotami (např. Rezervace V dubech) a kulturně-historickou památkou regionu. Lokalita „U pěti princů“ je zájmovým cílem pro svou kulturně -historickou pozoruhodnost. Navrhujeme proto, rozšířit možnost vstupu zájemcům o pozorování či fotografování po předchozí domluvě nejen zvěře, ale i těchto uvedených a jiných přírodních zajímavostí v oboře.

 Dále se vyjadřujeme k odůvodnění návrhu opatření obecné povahy části:

• „ …koncentrace návštěvníků obory v době lovecké sezóny je opravdu velice vysoká,“ toto tvrzení žadatele považujeme za nepodložené, i s ohledem na to, že v posledních 8 letech byl vstup do obory v lovecké sezóně zakázán. Pokud k porušování zákazu vstupu docházelo, budou tyto přestupky právně evidovány. Je třeba, aby správní orgán prošetřil a změřil skutečnou intenzitu návštěvníků z řad veřejnosti v oboře a porovnal ji s intenzitou návštěvníků v lesích okolních veřejně přístupných honiteb, kde také v tomto čase probíhá lovecká sezóna a lovy, a pak teprve z toho vyvozoval nějaké závěry a případná opatření obecné povahy.
• „…Dále správní orgán přihlédl k náročné práci žadatele v případě chovu normované zvěře pro tuto honitbu, přikrmování, léčení a její ochraně v době říje, kladení a odchovu mláďat a zajištění klidu v honitbě.“ Dle Zprávy ombudsmana, vydávání opatření obecné povahy podle §9 odst. 3 zákona o myslivosti: „…by mělo odpovídat objektivně !!! daným poměrům a potřebám obory, a mělo by zasahovat do práv veřejnosti co nejmírnějším způsobem!!! se zohledněním dosažení zákonem stanoveného účelu.“  a nemělo by „přihlížet“ a upřednostňovat zájmy uživatele honitby/obory nad zájmy veřejnosti a ostatních subjektů v území. Správní orgán by měl podporovat taková opatření, která umožní vyváženou koexistenci a uspokojení potřeb všech zúčastněných a dodržení v maximální míře všech zákonem daných práv. A to v tomto případě žehrovské obory zejm. právo na užívání veřejného statku – právo na přístup do krajiny a obecného užívání lesa. …je povinností uživatele honitby užívat tyto pozemky tak, aby podstatu a smysl tohoto veřejného statku nepopřel, a to ani způsobem chovu zvěře v oboře, ani rozsahem tohoto chovu (nasazenými druhy chované zvěře) …citace z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7.1.2022. To se týká i komunikačních potřeb v území obory po účelových komunikacích.

Věříme, že správní orgán přijme tuto petici jako projev veřejného zájmu a zapracuje naše požadavky a připomínky do platné podoby opatření obecné povahy - zákaz vstupu do honitby Žehrov-obora, nebo ještě lépe, ponechá stávající stav - oboru veřejně přístupnou.

Zdroj citací:

Zpráva ombudsmana o šetření z vlastní iniciativy ve věci přístupnosti mysliveckých obor pro veřejnost Sp. Zn.: 3770/2020/VOP/MPO, Č.j.: KVOP-10233/2023 ze dne 15.3.2023